Zdravé bydlení bez plísní

Různé druhy hub, které se nazývají plísněmi, jsou škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat  i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, textil, aj.).

Odhaduje se, že na celém světě se vyskytuje kolem 250 000 druhů plísní, z nichž pouze 100 000 bylo dosud identifikováno. Jen málo z těchto druhů je zodpovědných za poškození stavebních struktur a vybavení nebo má zdravotní důsledky pro obyvatele.

V prostředí budov se vyskytují plísně zbarvené černě, zeleně i bíle, případně žlutě či oranžově.

„Zamoření plísněmi" není vzácným jevem. Například v Německu souvisí s plísněmi více než deset procent případů poškození budov.

Pokud nedochází k trvalému větrání obytného prostoru, vede to k hromadění vlhkosti v interiéru.

Výsledkem nadměrné vlhkosti vzduchu v kombinaci s chladnějšími vnějšími stěnami – například z důvodu nedostatečné tepelné izolace – jsou ideální podmínky pro růst plísní, sděluje IZB profesor Gunnar Grün z Frauenhoferova Institutu pro stavební fyziku IBP.

Podle průzkumu vědců z IBP se počet lidí žijících ve vlhkých bytech v Evropské unii, včetně Islandu, Norska a Švýcarska, pohybuje kolem 84 milionů. „V základní studii, kterou jsme provedli, jsme se zaměřili na vztah mezi vnitřní plísní a jejími účinky na zdraví obyvatel,“ vysvětluje prof. Gunnar Grün „Důsledky pro zdraví obyvatel mohou být značné.“

Aby se plísně množily, potřebují vlhkost a živiny. Na substrátu postupně rostou plísňové kolonie, které mohou být různě zbarvené a produkovat velké množství spor (výtrusů).

K hrubému odhadu různých typů plísní se používá barva, struktura a forma růstu.

Přehled typů forem:

  • Pro profesionální stanovení druhu plísní by měl být konzultován vyškolený odborník; druhová identifikace plísní vyžaduje minimálně zhodnocení mikroskopických znaků dané houby.
  • Zbarvení kolonií je způsobeno produkcí velkého množství pigmentovaných výtrusů, tvořících se na strukturách k tomu uzpůsobených (konidioforech) a rovněž produkcí různých pigmentů.
  • Specifický druh plísně však nelze určit pouze na základě barvy, vyžaduje se mykologický rozbor
  • Mladé kolonie plísní bývají zpočátku často bělavé, teprve později, s tvorbou výtrusů, se jejich zbarvení mění.
  • Zelené plísně jsou nejčastější, ale zdravotní rizika jsou méně závažná než u jiných typů plísní
  • Žlutá plíseň Aspergillus flavus (ve skutečnosti je živě zelený, poznámka IZB), je velmi nebezpečná pro zdraví, ale zřídka se vyskytuje v obytných prostorech v našich končinách.
  • Červená plíseň (tj. Chrysonilia sitophila) potřebuje pro růst celulózu, která je obsažena v papírové tapetě a může vést k onemocněním dýchacích cest.

Černě zbarvené mohou být různé druhy plísní (např. druhy rodu Alternaria a Cladosporium). Některé z nich mohou být toxické pro lidi a zvířata. Podle renomovaného magazínu VICE organismus s vědeckým názvem kropidlák černý (Aspergillus niger), vykazuje houba vytvářející zmíněné plísňové povlaky, rezervu, aby mohla bez obav cestovat vesmírem – což by podle Madeleine Gregoryové mohlo ohrožovat na zdraví astronauty, kteří by byli vystaveni dlouhodobému soužití s plísní, ale třeba také postupně zavléci plíseň do celé sluneční soustavy, více v článku Intestellar Mold is Becoming a Problem for Space Travel.

Pozoruhodná odolnost plísní potažmo výtrusů, také oživuje myšlenku, že život nevznikl na Zemi, ale přicestoval z vesmíru. Vysvětlovalo by to podivuhodně krátký časový úsek, který uběhl mezi zformováním obyvatelné Země a stářím prvních fosilních mikroorganismů. 

Výskyt a rozlišování vlastností nejběžnějších typů plísní v obývacích prostorech

 

Zelené plísně

zelena plisen

 

Mezi nejběžnější zelené plísně patří Penicillium.

To je velmi běžné u potravin, ale také na vlhkých stěnách a stropech a může se šířit spóry po celém domě.

Zvláště ohroženy zelenou plísní jsou vlhké místnosti, jako jsou koupelny a kuchyně, spáry a špatně větraná místa, například pod podlahovou krytinou nebo za obklady stěn.

Zeleně zbarvené plísně se často objevují společně s jinými druhy plísní a vytváří tak pestrou směs.

Mezi nebezpečné zeleně zbarvené plísně patří Aspergillus fumigatus. Může vyvolat alergie, astma a bolesti hlavy, ale hlavně je původcem systémové aspergilózy plic.

Černé plísně

cerna plisen

Černé plísně jsou nejobávanějšími a nejznámějšími plísněmi v obytných prostorech. Nejsou utvářeny jednou konkrétní formou, ale jsou vytvořeny z mnoha typů a typů forem. Dosud je známo asi 40 druhů, které mohou tvořit černé porosty v obytných prostorech.

Černá plíseň je zvláště běžná s problémy s vlhkostí ve zdi nebo na zdi. Obzvláště ohroženy jsou zdi, tapety, omítnuté stěny a stropy a spáry dlaždic. Velké teplotní rozdíly pro něj nejsou problémem, daří se jí v rozmezí od cca 6 ° C do cca 45 ° C.

V závislosti na typu plísní může být černá plíseň suchá a prášková nebo slizká a šedá. Dokonce i bílá plíseň, která zůstává skryta po dlouhou dobu, se často změní na černou plísní kvůli změně barvy porostu v důsledku tvorby tmavých spor.

Všechny druhy černé plísně jsou extrémně toxické pro lidský organismus kvůli jejich agresivitě a přežití.

Například běžná černá plíseň „Aspergillus niger“ může vyvolat různá onemocnění od alergií po onemocnění ledvin až po závažná infekční onemocnění. Aspergillus niger je jednou z nejčastějších příčin otomykózy (houbové infekce uší), která způsobuje bolest, dočasnou ztrátu sluchu a ve vážných případech i poškození zvukovodu a bubínku.

Další černá plíseň, "Stachybotrys chartarum“, může vést ke stavu zvanému stachybotryóza, který připomíná Alzheimerovu chorobu vysvětluje prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc přední český odborník z Katedry radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Houba je odolná a vysoce rezistentní vůči radiaci, takže zamořila i Mezinárodní kosmickou stanici ISS, jak vyplývá z výzkumu vedeného mikrobioložkou Martou Cortesão z Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt e. V. (zkratka DLR)  Národního centra pro letectví vesmír a kosmonautiku z Kolína nad Rýnem.

V průběhu výzkumu vystavila vědkyně černou plíseň rentgenovému záření a bombardovala ji ionty těžkých prvků.

Zvolila naprosto likvidační dávky – a zjistila, že houba přežije ozáření zhruba 200krát větší, než jaké zabije člověka.

Bílé plísně

Bila plisen

Protože bílá plíseň je poměrně nenápadná a je obtížné ji identifikovat na světlých substrátech, jako jsou omítky nebo světlé barvy stěn, zůstává často nedetekovaná po dlouhou dobu a může se volně šířit. Až po chvíli změní bílá forma barvu a ztmavne.

Bílá plíseň je běžná zejména v rozích stropů nebo podlah, ve výklencích, za nábytkem na vnějších stěnách a v suterénu nebo obecně v chladných, nevyhřívaných a vlhkých místnostech vysvětluje Dr. Gerhard Führer ředitel Institutu Peridomus z německé Mohuče a dodává nemělo by se však zaměňovat s výkvětem na cihlách, betonu a maltě.

Indikací bílé plísně může být mírně plesnivý zápach nebo nález rybenek nebo roztočů v bytě, protože tyto indikují vlhké prostředí.

Bílá plíseň dráždí sliznice a může tak u obyvatel vyvolat sinusové infekce, infekce dutin, časté nachlazení, kožní onemocnění, bolest v krku, kašel, chronickou bronchitidu nebo bolest kloubů.

Tyto varovné signály jsou však často nesprávně interpretovány a připisovány suchému vnitřnímu vzduchu. Pokud je vzduch poté zvlhčen, najde bílá plíseň ještě lepší podmínky růstu než dříve.

„Lecanicillium muscarium“ se používá jako biologický insekticid pro kontrolu množství škůdců, jako jsou termiti, molice, kůrovci a mnoho dalších druhů hmyzu.

Červené plísně

cervena plisen

Červená plíseň "Neurospora" nebo "Chrysonilia sitophila" vyžaduje, pro růst velká množství celulózy a je také označována jako plíseň červeného chleba nebo pekárenská plíseň.

Nachází se především v obilovinách, v mouce a v pekárnách.

Zejména v bytech je papírová tapeta ideálním zdrojem potravy pro plísně, červená plíseň se vyskytuje častěji v koupelnách, toaletách a kuchyních, protože podmínky výživy jsou lepší než v jiných obývacích pokojích.

Krycí forma je od poněkud suché po slizovitou konzistenci a může se objevit v různých odstínech červené a barvy. Běžně je její denní přírůstek cca 1 cm.

Červená plíseň může vést k nemocem, které se vyskytují v plicích, jako je astma.

Neurospora je jako modelový organismus studován v souvislosti s cirkadiánními rytmy, epigenetickou, umlčováním genů, buněčnou polaritou či splýváním buněk, z tento výzkum byla dokonce udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu v roce 1958, vysvětluje Vojtěch Čermák z Katedry experimentální biologie Karlovy univerzity.

Žluté plísně

 

Žlutá plíseň "Aspergillus flavus" není v bytě vnímána tak silně jako zelená nebo černá plíseň díky svému méně nápadnému vzhledu, ale může se také usazovat v obývacích pokojích. Žlutá plíseň je v obývacích pokojích méně často vidět v jasně žluté než okrové nebo hnědé.

V našich podmínkách je to však vzhledem k vysokým hygienickým standardům poměrně vzácné. V zásadě se může skrývat na stejných místech jako jiné druhy plísní, ale dává přednost vlhkým rohům, bavlněným látkám a čalouněnému nábytku.

Konzistence se liší mezi suchou, šupinatou, zrnitou a mastnou.

Žlutá plíseň uvolňuje jed aflatoxin do svého prostředí během svého metabolismu, který je karcinogenem jater, a patří tak mezi nejsledovanější mikromycety na potravinách. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila aflatoxiny mezi prokázané lidské karcinogeny (skupiny 1).

Dokážou také poškozovat dědičnou informaci v buňkách (mutagenní účinek) nebo vyvolávat poškození vyvíjejícího se plodu (teratogenní účinek). 

„Existuje mnoho důkazů toho, že aflatoxiny vyvolávají hlavně zhoubné nádory jater, tzv. hepatocelulární karcinomy.“ Podle epidemiologických studií umírá na rakovinu jater každý rok na světě více než 600 tisíc lidí, jak potvrzuje Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc z Katedry radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

FACEBOOK
KDE O NÁS USLYŠÍTE