Vaše nová okna, jedovatý recyklát na hranici životnosti?

Dlouhodobě se zabýváme tématem PVC a toxických škodlivin v něm obsažených, až již se jedná o ftaláty, zpomalovače hoření, olovo nebo kadmium. V článcích Kadmium, olovo a PVC aneb plastová okna bez olova jen v USA, Recyklované zdraví v době plastové se Institut zdravého bydlení dlouhodobě věnuje problematice vysoce toxického olova a kadmia v PVC recyklátu. Šokující odhalení přinesl náš test Recyklace PVC, olova a kadmia aneb pravda a lež o okenních profilech.

Vedle zdraví, se podívejme i na ekonomickou stránku použití recyklovaného PVC právě ve vašich oknech. Jsou nová okna s podílem recyklátu kvalitativně srovnatelná s okny z prvoplastu? Je možné, že za ně zaplatíte dvakrát? Jak se bránit? Dozvíte se v našem článku!

 

Kvalita nových oken z PVC s podílem recyklátu

Zákaz využití olova a kadmia v PVC již delší dobu budí zdání, že nová okna neobsahují škodliviny. Institut zdravého bydlení upozorňuje na tikající bombu nediskutovaného problému a tím je využití recyklátu s obsahem škodlivin v nových oknech vyráběných po roce 2015. V našem velké testu jsme odhalili přítomnost olova a kadmia v nových oknech v koncentracích na úrovni maximálních povolených limitů, které udává REACH (zkratka pro chemickou politiku Evropské unie, která vychází z jeho obsahu – registrace, evaluace, autorizace a omezování chemických látek)

Námi oslovení přední výrobci výplní otvorů přiznávají odchylky v pevnosti sváru u profilů s recyklátem až 57 %, zatímco prvoplast dosahuje minimální poruchy ne vyšší než 3%. Potvrzují tak naši domněnku, že profily oken z recyklátu, navíc s obsahem škodlivin znamenají zelenou pro nekvalitu a takový výrobek nesnese srovnání, a to ani ekonomické, s výrobky z prvoplastu. Navíc nám hrozí, že za nové okna zaplatíme dvakrát!

 

Nedokonalý, ale levný

Polyvinylchlorid PVC a jeho jednotlivé řetězce monomeru vinylchloridu jsou prakticky od prvního okamžiku zpracování vystaveny působení světla a tepla, kdy tyto faktory podmiňují vznik reakce tvorby konjugovaných systémů dvojitých vazeb, kdy dochází ke štěpení obsaženého chlorovodíku a materiál jednoduše degraduje. „Materiál ztrácí jak estetické, tak i mechanické vlastnosti“ svěřuje mi Ing. Libor Mastný, CSc. z VŠCHT a dodává „jakoukoli příměsí, ať již se jedná o olovo nebo kadmium, pouze zpomalujeme i tak nezastavitelnou degradaci materiálu“

 

Kvalita nekvalitního recyklátu

 „Stavební PVC je velmi znečištěné železnými výztuhami, gumovými částmi, foliemi, zbytky omítek, barvami, ruční třízení takového odpadu je ekonomicky nerentabilní, výsledný recyklát dosahuje maximálně 90% čistoty prvoplastu“ upozorňuje na úskalí kvality recyklátu pro Institut zdravého bydlení Ing. Lukáš Michálek z firmy Kužílek zabývající se recyklací plastů a současně přiznává, že o materiál není na trhu zájem a je extrémně levný.

 

Zaplatíte dvakrát

Není tajemstvím, že polovina plastového odpadu z třídíren končila na skládce až do prosince loňského roku. V případě PVC je to dokonce 94 % „Od 1. ledna 20121 vstoupil v platnost zákaz skládkování odpadu z třídíren“, říká Jaroslav Židlický z AVE a dodává „současně existuje nezájem o odpad s vyšším podílem chloru než 0,5-0,8 %, kdy v případě PVC s obsahem vyšším než 2 % dochází ke znehodnocování technologií spaloven“

„Hledáme řešení v souladu se zákonem“ doplňuje vzniklou situaci Andrea Jelínková z AVE jedné z největších odborných firem na trhu odpadového hospodářství.

 

Zákazník jako původce nebezpečného odpadu

Kam míříme? V současné době je povolený podíl olova v recyklátu se do budoucna připravovaným návrhem evropského parlamentu sníží o 95 %, současně však na základě dodatků může PVC obsahovat původní mezní hodnoty škodlivin dalších 15 let.

Pokud si v současné době rozhodnete pro pořízení nových oken a dveří, kupujete si výrobek s podílem nebezpečného odpadu, který bude těžko zlikvidovatelný a v odborných kruzích se šíří domněnka, že likvidaci jednou budete muset zaplatit vy!

Shrňme si proč.  Výrobce nepochybil, okna v době dodání je vyrobil dle platných norem a nařízení. Černý Petr pak zůstává v rukou fyzické osoby, protože olovo i kadmium jsou již dnes podle zákona o odpadech zákon č. 541/2020Sb. nebezpečným odpadem. Jste připraveni zaplatit dvakrát?

 

Jak se bránit?

Víte, že značení recyklovaných plastů dle rozhodnutí Evropské komise č. 97/129/ES je systém dobrovolný, tzn. že je pouze na výrobci, zda tímto symbolem výrobek označí či nikoliv. V případě problematického PVC je nasnadě se domnívat, že ne každý výrobce toto doporučení dodrží.

Institut zdravého bydlení doporučuje svým čtenářům jako možnou ochranu, žádat prodejce oken a dveří, aby do textace smluv uváděli skutečnost, zda výrobek obsahuje recyklát nebo vyžadovali certifikát o přítomnosti škodlivin. Pro kvalitního výrobce to jistě nebude problém. Další možností je investovat do kvalitního výrobku z prvoplastu.

FACEBOOK
KDE O NÁS USLYŠÍTE