I – Škodliviny

Isodrin (C₁₂H₈Cl₆): Charakteristika, zdroje a vliv na zdraví

Stručná charakteristika

Isodrin (C₁₂H₈Cl₆), přesněji 1,2,3,4,10,10-hexachloro-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4,5,8-endo,endo-dimethanonaftalen, je organochlorový insekticid, prostorový izomer aldrinu. Patří mezi tzv. “driny” (aldrin, dieldrin, endrin, isodrin). V minulosti se používal jako alternativa k DDT v zemědělství i pro kontrolu komárů rodu Anopheles (přenašeči malárie). V současnosti je zakázán. Isodrin je perzistentní organická látka (POP) s potenciálem bioakumulace v potravních řetězcích. Expozice člověka probíhá vdechnutím, pozřením nebo kožním kontaktem. Akutní expozice způsobuje dýchací potíže, výkyvy krevního tlaku a křeče. Vyšší dávky mohou vést k poruchám nervové soustavy a kómatu.

Isodrin má nízkou tendenci k odpařování a v atmosféře degraduje jen pomalu, což umožňuje jeho dálkový transport. V půdě je pevně vázán, zejména na organické složky (poločas rozpadu 0,5–6 let). Ve vodě se vyskytuje především v sedimentech. Isodrin je vysoce toxický pro vodní organismy.

Podrobná charakteristika

Isodrin (C₁₂H₈Cl₆) je krystalická látka s bodem tání 240 °C a nízkou rozpustností ve vodě (0,014 mg/l). Dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech, tucích a olejích. V Evropě se nejvíce používal v 70. letech a od 90. let se již nepoužívá. V ČR se kdysi používal v zemědělství, ale nyní se nevyrábí ani nepoužívá. Je zařazen na seznam 42 látek konvence OSPAR (pro ochranu mořského prostředí severovýchodního Atlantiku) v kategorii C (látky, které se v zemích OSPAR již nevyrábí ani nepoužívají).

Účinky na zdraví lidí a zvířat

Riziko představuje vdechování kontaminovaného aerosolu nebo prachu a požití kontaminovaných potravin. Isodrin proniká i pokožkou. Způsobuje dýchací potíže, zvýšenou teplotu, zvýšený nebo snížený krevní tlak, svalový třes a křeče. Vysoké dávky mohou poškodit centrální nervový systém (CNS) a vyvolat kóma. Chronická expozice je spojována s podezřením na karcinogenitu jater. Isodrin je kvalitativně toxikologicky podobný aldrinu, ale je toxičtější.

Isodrin se bioakumuluje a je zvláště nebezpečný a toxický pro vodní ekosystémy a ryby. Může narušit rovnováhu ekosystému.

Výskyt v životním prostředí

Isodrin může být přítomen v surovinách a materiálech dovážených ze zemí, kde se ještě používá (např. zemědělské produkty). V půdě se může vyskytovat z doby, kdy byl používán i v ČR. Neuniká přirozeně, ale může unikat ze špatně zabezpečených skládek nebezpečného odpadu nebo bývalých skladů zemědělských chemikálií.

V půdě se isodrin může oxidovat na endrin (jiný toxický pesticid) působením mikroorganismů. Je převážně v imobilní formě a nepodléhá hydrolýze ani těkání do ovzduší. Poločas rozpadu v půdě je odhadován na 0,5 až 6 let, proto je považován za perzistentní látku. Ve vodním prostředí se adsorbuje na tuhé částice a sedimenty, rovněž v živých organismech a může podléhat pomalé mikrobiální přeměně (pravděpodobně na endrin). V ovzduší se vyskytuje adsorbovaný na tuhé částice a aerosoly, kde může podléhat fotochemické přeměně na fotoisodrin, nebo reagovat s hydroxylovými radikály.

Synonyma

Compound 711, 1,2,3,4,10,10-hexachloro-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4,5,8-endo,endo-dimethanonaftalen, hexachlorohexahydro-endo,endo-dimethanonaftalen.