T – Škodliviny
Tetrachlorethylen (C₂Cl₄): Charakteristika, zdroje a vliv na zdraví
Stručná charakteristika
Tetrachlorethylen (PER, C₂Cl₄), známý také jako perchlor, je uměle vyráběná, nehořlavá, bezbarvá kapalina s nasládlou vůní, charakteristická svými čisticími účinky. PER je těkavá látka, a proto může unikat do prostředí během výroby a z nezabezpečených skládek odpadu. Expozice člověka probíhá vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Nadměrné působení PER může způsobit poškození mozku, očí, ledvin, jater, pokožky a hrtanu. PER je zařazen do kategorie 2A (IARC) jako pravděpodobný lidský karcinogen.
PER je téměř dokonalé rozpouštědlo organických látek, díky čemuž nalezl uplatnění především v procesech průmyslového čištění (suché čištění), strojírenství (odmašťování kovů), rafinačním průmyslu, regeneraci katalyzátorů i v řadě domácích aplikací (odbarvovače, čisticí prostředky aj.). Přírodní zdroje PER neexistují. PER kontaminuje všechny složky životního prostředí. Většina PER je vypuštěna do atmosféry, kde podléhá jen pomalému rozkladu. V půdě je PER mobilní a proniká do podzemních vod. Z půdy i vody je možný zpětný odpar PER do ovzduší.
Podrobná charakteristika
Tetrachlorethylen (PER) neboli 1,1,2,2-tetrachlorethylen (C₂Cl₄) je uměle vyráběná, těkavá kapalina vyznačující se ostrým, sladkým zápachem. PER je bezbarvý, téměř ve vodě nerozpustný a nehořlavý. Jedná se o dokonalé rozpouštědlo organických látek, čehož je hojně využíváno především v procesu suchého průmyslového čištění a strojírenství. V menších množstvích se PER používá při regeneraci katalyzátorů, v rafineriích ropy i pro čištění kinofilmů. Uplatnění nalézá také ve výrobě jiných chemikálií, ve stopových množství může být nalezen v některém spotřebitelském zboží, jako jsou inkousty do tiskáren, lepidla, nosiče barev a silikonová maziva.
Dle Souhrnné správy IRZ byl celkovým počtem 32 ohlášení PER nejběžněji ohlašovanou látkou. Celkem bylo evidováno 11 hlášení v únicích do ovzduší, 2 v přenosech v odpadních vodách, 18 v odpadech a 1 v únicích do vody. Nejvíce ohlášení bylo evidováno v přenosech látek v odpadech. Celkově byly nahlášeny v roce 2013 úniky PER do prostředí v objemu přesahujícím 88 tun. Největším znečišťovatelem byla v roce 2013 chemička CHS Epi a. s. s 22 tunami PER v odpadech.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Nadměrné působení tetrachlorethylenu může způsobit zdravotní poškození mozku, očí, ledvin, jater, pokožky, hrtanu a existují některé důkazy, že tato látka může také způsobovat rakovinu.
Jde o látku, která je obecně považována za karcinogenní – podle klasifikace Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny řazenu do skupiny 2A (pravděpodobný lidský karcinogen). U lidí, kteří mu byli dlouhodobě vystaveni v čistírnách, kde se hojně používal, byli zjištěny také časté případy poškození nervového systému a u žen pak zvýšená potratovost a narušení menstruace. Do lidského organismu se dostává nejenom z kontaminované vody, ale také z ovzduší a potravinami.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
2A – pravděpodobně karcinogenní pro lidi
Výskyt v životním prostředí
Tetrachlorethylen je v životním prostředí značně rozšířen a ve stopových množstvích se nachází ve vodě, ve vodních organizmech, v ovzduší, v potravinách i v lidských tkáních. Vyráběný tetrachlorethylen se uvolňuje do okolního ovzduší v důsledku odpařování a nejdůležitějšími zdroji jsou fugitivní emise z chemických čistíren oděvů a z odmašťování kovů. Také skládky odpadů mohou být zdrojem emisí. Přírodní zdroje tetrachlorethylenu neexistují.
Velká část tetrachlorethylenu, který pronikne do vody a do půdy, se snadno vypaří do ovzduší, kde se rozštěpí působením slunečního světla nebo se dostane se srážkami zpět do půdy a vody. Mikroorganizmy přítomné v půdě jsou schopny tetrachlorethylen štěpit. Nejeví sklony k bioakumulaci v rybách ani jiných vodních živočiších. Navzdory zařazení do kategorie těkavých organických látek (VOC) byla u tetrachlorethylenu zjištěna nepatrná fotochemická reaktivita a je nepravděpodobné, že by významněji přispíval ke vzniku škodlivého přízemního ozonu nebo fotochemického smogu.
S odpady končil nebezpečný tetrachlorethylen (perchlor) na skládce u Boru u Skutče. Na černé skládce v rezervaci Toulcovy Maštale ho podle odhadů skončilo 16 – 20 tun. „Před rokem 1989 sem firmy zabývající se kovovýrobou vyvážely perchlór a vylévaly ho přímo na skály. V roce 1993 se toto místo přestalo využívat. Před třemi lety zjistili hygienici, že obecní vodovod je kontaminován touto látkou,“ uvedl v článku MF Dnes (7. 11. 2002) starosta Boru, Vladimír Drahoš. Vyčištění této staré ekologické zátěže již přišlo stát na 9 milionů korun. Borští museli na dekontaminaci čekat tři roky od doby, kdy se zjistilo, že také jejich zdroj pitné vody je kontaminován. Pouhé čtyři litry perchloru nesprávně použité důchodcem v roce 2000 kontaminovaly zdroje pitné vody v Novém Malíně na Šumpersku.
Tetrachlorethylen kontaminoval na přelomu dubna a května roku 2003 pitnou vodu pro Kouřim. Není jasné, jak se nebezpečná chemická látka do vody v Kouřimi dostala. Existují dvě verze, buď chemikálii do vody někdo úmyslně vypustil, nebo unikla při havárii.
Tetrachlorethylen byl zjištěn také v Labi pod Spolanou po povodních v roce 2002.
Synonyma
tetrachlorethen, PCE, ethylene tetrachloride, PERK, PERC, perchchloroethylen, Dowper, Perclene, Nema, Tetracap, Tetropil, Ankilostin, Didakene, 1,1,2,2-tetrachlorethylen, 1,1,2,2,–tertrachloroethylene, carbon dichloride, perchlor, antisol 1, fedal-un, PER, perawin, perclene d, percosolve, Perklone, persec, tetlen, tetraleno, tetralex, tetravec, tetroguer…