Solární divoký západ v Česku: Proč tisíce lidí investovaly do nefunkční technologie a jak z toho ven?

Český trh s rezidenční fotovoltaikou prochází hlubokou krizí důvěry. Pod rouškou dotační renesance a honby za energetickou soběstačností se zrodil byznys, kde o osudu milionových investic často rozhodují neznámé firmy s ručením omezeným a montážníci bez přímé odpovědnosti. Podle Tomáše Sysla, zakladatele Institutu zdravého bydlení (IZB), je současný stav neudržitelný a vyžaduje okamžitou systémovou nápravu. Klíčem k bezpečné investici je přechod od garážových s.r.o. k silným partnerům, kteří dokážou zastřešit celý proces – od prodeje až po dlouhodobé záruky a montáže – pod jednou stabilní hlavičkou. Stát navíc musí spotřebitele krýt zřízením státního garančního fondu.

Česká republika zažila v posledních letech solární boom, jaký nemá obdoby. Program Nová zelená úsporám poslal mezi domácnosti desítky miliard korun. Jenže tam, kde se točí velké veřejné peníze bez přísné kontroly kvality, se rychle stahují dravci.

„Tenhle byznys nutně potřebuje silného partnera, který neselže. Místo toho dnes internet brázdí nabídky no-name nově vzniklých firem, stejně jako centra našich měst křižují dodávky z bazarů s velkohubými nápisy ‘odborná montáž solárních systémů’. A to všechno často vedou sotva šest měsíců stará s.r.o. s minimálním ručením a nulovou historií,“ upozorňuje Tomáš Sysel.

Zaplacená záloha jako poukaz na problémy

Zkušenosti stovek oklamaných zákazníků, které vyvrcholily krachem velkých hráčů typu holding Malina, ukazují stále stejný vzorec. Energetičtí šmejdi zneužívají neznalosti lidí i faktu, že chybí jakákoliv jasná definice standardu kvality.

Zákazník podepíše smlouvu, zaplatí statisícovou zálohu, realizační firma narychlo namontuje panely dovezené z Číny a tím pro ni proces končí. „Pak přichází fatální vystřízlivění,“ popisuje realitu Sysel. „Lidé zjistí, že připojit jejich hotovou elektrárnu do sítě je z kapacitních důvodů distributora nemožné. Zůstane jim na střeše drahá dekorace, splátka úvěru na krku a nulová úspora.“

Dalším obrovským rizikem je samotná fyzická realizace. Velká část firem totiž kompletně outsourcuje práci na subdodavatele pracující v režimu OSVČ a skrytého Schwarz systému. Na kvalitu montáže nikdo nedohlíží. Běžnou praxí jsou instalace bez statického posouzení nosnosti střechy nebo lajdácky zapojené elektrokomponenty, které doslova představují hru s ohněm.

Jediná jistota: Vše pod jednou silnou hlavičkou

V prostředí, kde se realizace drolí mezi desítky subdodavatelů na živnostenský list, zákazník v případě poruchy nebo požáru naráží na neprostupnou zeď. Výrobce svádí vinu na montážníka, montážníka na prodejce a prodejní s.r.o. mezitím míří do insolvence.

„Jedinou skutečnou jistotou pro lidi je silný partner s dostatečným finančním i montážním potenciálem,“ zdůrazňuje Tomáš Sysel. „Není možné, aby jedna firma panely prodala a jiná, cizí parta je jela namontovat. Potřebujeme subjekty, které nesou plnou odpovědnost za celý životní cyklus elektrárny. To znamená řešit nejen prodej a inkaso peněz, ale právě i dlouhodobé záruky, servis a samotnou montáž pod jednou jedinou, stabilní hlavičkou. Pokud za vámi nestojí silný hráč s miliardovým zázemím, hrajete se svou střechou ruskou ruletu.“

Cesta ven: Kauce, Garanční fond a 6 pilířů ochrany

Institut zdravého bydlení proto již dva roky prosazuje zavedení systémového řešení, které by trh vyčistilo od spekulantů a dalo lidem reálné záruky. To musí stát na dvou hlavních pilířích:

Model povinných kaucí: „Již dva roky navrhuji zavedení modelu povinných kaucí pro realizační firmy, které chtějí pracovat v dotačních programech – podobně, jako je tomu u provozovatelů čerpacích stanic. Pokud firma disponuje vázaným vkladem v řádu milionů korun, drasticky to omezí vznik jednorázových schránek zakládaných jen za účelem vybrání záloh a následného řízeného krachu,“ vysvětluje Tomáš Sysel.
Státní dotační garanční fond: Vedle kaucí je nezbytné zřídit speciální garanční fond zaštítěný státem (například v rámci SFŽP). Pokud by realizační firma i přes systém kaucí zkrachovala a nechala zakázku nedokončenou, garanční fond by poškozeným lidem zajistil buď finanční kompenzaci, nebo dokončení instalace prověřeným náhradním dodavatelem. Stát, který masivními dotacemi tento trh stvořil, musí nést spoluzodpovědnost za bezpečí koncových spotřebitelů.

Zároveň IZB představuje šest konkrétních požadavků, které by měly být u produktů s dlouhou životností, jako jsou fotovoltaiky, povinně zakotveny v legislativě:

Povinná identifikace výrobce a konkrétního kusu po celou dobu projektované životnosti.
Garantovaná dostupnost náhradních dílů po dobu minimálně 15 až 20 let.
Povinnost uvést konkrétní servisní subjekt se sídlem v ČR nebo EU.
Transparentní informace o skutečném výrobci (rozkrytí čínských OEM fabrik).
Důsledná evidence deklarovaných parametrů a nezávislých certifikací.
Důraz na správnou montáž jako přímou součást odpovědnosti dodavatele.

Geopolitický otazník: Kdo ovládá vaši střechu?

Kromě ekonomické udržitelnosti a hrozby ztráty peněz varuje Sysel před dalším, dosud opomíjeným rizikem – kybernetickou bezpečností. Naprostá většina střídačů a bateriových systémů instalovaných v ČR pochází z Asie a je trvale připojena k internetovým cloudům výrobců v Číně kvůli aktualizacím.

„Vystavujeme se riziku, že tyto systémy nás mohou skrytě špehovat, nebo že mohou být v případě geopolitického konfliktu na dálku hromadně vypnuty, což by okamžitě destabilizovalo celou naši přenosovou soustavu. Investice do energetické nezávislosti se tak paradoxně může stát nástrojem vydírání,“ uzavírá Tomáš Sysel.

Dokud stát nezpřísní pravidla, nezavede kauce s garančním fondem a nezačne chránit zákazníky systémově, zůstává nákup solárů od neprověřených s.r.o. extrémním rizikem. Budoucnost zdravého a bezpečného bydlení totiž nemůže stát na základech z papírových slibů a pochybných dovozů.