Dřevostavby pohledem IZB
Dřevostavby pohledem IZB: Ekonomická udržitelnost, životnost a praktické otázky v kontrastu s masivní zděnou stavbou
Dřevostavby jsou často prezentovány jako moderní, rychlé a ekologické řešení pro nové bydlení. Nicméně při podrobnějším pohledu do celé životnosti domu i ekonomického srovnání s masivní výstavbou vyvstávají zásadní otázky ohledně dlouhodobých nákladů, stability a funkčnosti dřevostaveb.
Výhody dřevostaveb – v čem bodují
- Rychlost výstavby a minimální mokré procesy
- Přirozeně příznivé mikroklima v prvních letech užívání
- Nižší hmotnost konstrukcí
- Úspora některých druhů energií především v úvodním období
Slabiny dřevostaveb a důležité ekonomické otázky
Dlouhodobá ekonomická udržitelnost – srovnání s masivní stavbou
Ekonomickou výhodnost dřevostaveb je vhodné hodnotit v dlouhodobém horizontu. Masivní domy (cihla, beton, pórobeton) mají vyšší pořizovací cenu, avšak nižší náklady na údržbu a renovaci v průběhu desítek let díky stálosti materiálu a jeho schopnosti dlouhodobě udržet vlastnosti.
U dřevostaveb je třeba počítat s postupným stárnutím izolace, která vkládá klíčovou roli v energetické efektivitě. Slepování, prověšování či degradace izolačních vrstev může vést ke vzniku tepelných mostů – problém, který je u masivní stavby výrazně omezen. Opravy nebo zlepšování tepelně technických vlastností je navíc u dřevostavby často složité a ekonomicky náročné.
Vlastnosti v průběhu životnosti a otázka stavebních úprav
Ze začátku může dřevostavba působit energeticky úsporně – v praxi však mnoho montovaných systémů stárne rychleji než masiv. Při potřebě rekonstrukce, rozšíření nebo stavebních úprav často dochází k vysokým nákladům a technické komplikovanosti zásahu. Systém „sendvičových“ dřevostaveb je méně pevný a hůře umožňuje změny v kombinaci s povrchovými úpravami (obložení, příčky apod.).
Rizika spojená s materiálovým složením
Sendvičové dřevostavby stojí na využití MDF, OSB desek, dřevotříska a dalších deskových konstrukcí, kde je pojivem řada lepidel – zpravidla s obsahem formaldehydu či jiných chemických látek. Tyto látky mají potenciál poškozovat kvalitu vnitřního prostředí, zejména pokud desky nejsou dostatečně utěsněny nebo se působením vlhkosti začnou rozpadat.
Celková životnost systému
Reálná životnost dřevostavby závisí na provedení, lokalitě, údržbě i počasí, přesto je nutné počítat s častějšími zásahy již v řádu dvou desetiletí zejména kvůli degradaci izolace a snižování mechanické pevnosti stěn. Masivní cihlový nebo betonový dům lze rekonstruovat a upravovat výrazně jednodušeji a levněji.
Citace odborníka IZB
„Dřevostavba může být rozumnou cestou za určitých podmínek, ale z pohledu dlouhodobé ekonomiky, flexibilní údržby a životnosti jsou masivní stavby typu cihelného nebo pórobetonového domu jednoznačně stabilnější volbou. Důležitý je hlavně výběr vhodného systému a posouzení skutečných potřeb v horizontu celého životního cyklu domu.“
— Tomáš Sysel, Institut zdravého bydlení
Shrnutí a doporučení IZB:
Dřevostavby vynikají v rychlosti výstavby a příznivém startu. Uvažujete-li však v horizontu několika desítek let, je lepší pečlivě zvážit otázky stárnutí konstrukce, rizika tepelných mostů a nutnost zásahů do stále složitějšího sendvičového systému. U masivních staveb je dlouhodobá udržitelnost, snadnější renovace i odolnost vůči stárnutí výrazně vyšší.
Při výběru typu domu doporučuje IZB vždy hledat nezávislé informace, ptát se na složení materiálů i dlouhodobou zkušenost s údržbou a renovací celého systému.
